Včelařská konference

Zdravím, ještě jednou bych se chtěl vrátit ke svému příspěvku o slívosti v
časném jaru (z 1.4.)

> Slídivost pozoruji každý rok při rozkvětu jívy, v půlce března cca 250mnm.
> To je nejvyšší čas na prohlídky a hlavně likvidace úhynů. Po 2 dnech
> slídivost mizí. Po dlouhém chladném období jaké bylo doteď je také první
> den oteplení slídivost. Podle mě normální jev.

Děkuji za reakci. Už jsem se, ale pouze jednou, setkal s vyloupením v tak
časném jaru. Několik jiných případů bezmatečnosti, za mnoho let, ale v
časném jaru, vyloupeno nebylo.

Minule popsaná prohlídka měla za cíl: Odhadnout podíl pylu na váze zásob,
zda matky kladou a označit matky z případných tichých výměn (zatím nalezeno
20 procent - v dobré snůšce se někdy včelstvo nevyrojí, jen vymění matku,
zvláště pokud "to má v genech"). Po skončení prohlídky byly hlavním objektem
zájmu uskladněné souše. Mám je ve sloupech uzavřených mateří mřížkou dole i
nahoře. Tedy ne včelotěsně. Loni byly po vytočení ponechány nad přepážkou s
malým otvorem včelám k dočištění a odebrány před fumigací. Až na jednu
vyjímku, pár rámků, byly zcela "suché".

Že byl před 5-ti týdny zájem o uskladněné souše opravdu velký, dokládá
zpráva od souseda, který není včelař, ale jeho příbuzní včely mají. Hlásil,
sousede asi se vám rojily včely, je to možné takto brzy? Za včelínem jich
létalo nejmíň tisíc a lezly dovnitř pod střechou.

A proč to píšu? Včera jsem se divil podruhé. Všem včelstvům jsem přidával po
jednom nástavku. Doslova jsem nemohl uvěřit vlastním očím, ve výše zmíněných
rámcích bylo nejen těch cca 250g zavíčkovaných zásob, ale i cca 50g zásob
nazavíčkovaných a nezkvašených. Nechápu to. Vůně je lákala, ale "ponořit" se
do 8-mi nástavků neměly odvahu??? Nebo jen náhodou je mezi prázdnými
nenalezly???
VP

Je možné, že staré včely co byly účastny slídění napodzim se dožily jara a proletu a pokračovaly vtom, co již jednou naučily? Včela se učí velmi rychle a stačí ji několik hodin nato si zapamatovat dosmrti podněty a projevovat se reflexy.

Jistě víte že pes se musí cvičit velmi nákladně několik měsíců, ale včely naučíte reagovat na vůně a to doživotně za už tři dny s trvalým reflexem. Takže nečekejte že starou včelu najaře naučíte novým kouskům, u psa to jde také těžko.

Jinak počítejte tak, že ty vůně vábí včelstva z šírého okolí a pokud tato Vaše vůně bude zabudována do reflexů vašich včel, můj názor je že zvyšujete pravděpodobnost nákazy na svém včelíně protože přímo učíte včely vyhledávat přednostně úlovou a plástovou, resp. medovou vůni svoje včely které nic jiného nedělají než slídí po nemocných a uhynuvších včelstev v podletí. Na jaře okolo května vychází časově potom např. u morů nejčastěji klinické projevy. Viz vyhlašované ohniska morů po nahlášení podezření na jaře i tam, kde se měl nevyšetřuje._gp_


......
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 7. 5. 2017
Re: Včelstva (70331) (70333) (70453) (70461)

Zdravím, ještě jednou bych se chtěl vrátit ke svému příspěvku o slívosti v
časném jaru (z 1.4.)

> Slídivost pozoruji každý rok při rozkvětu jívy, v půlce března cca 250mnm.
> To je nejvyšší čas na prohlídky a hlavně likvidace úhynů. Po 2 dnech
> slídivost mizí. Po dlouhém chladném období jaké bylo doteď je také první
> den oteplení slídivost. Podle mě normální jev.

Děkuji za reakci. Už jsem se, ale pouze jednou, setkal s vyloupením v tak
časném jaru. Několik jiných případů bezmatečnosti, za mnoho let, ale v
časném jaru, vyloupeno nebylo.

Minule popsaná prohlídka měla za cíl: Odhadnout podíl pylu na váze zásob,
zda matky kladou a označit matky z případných tichých výměn (zatím nalezeno
20 procent - v dobré snůšce se někdy včelstvo nevyrojí, jen vymění matku,
zvláště pokud "to má v genech"). Po skončení prohlídky byly hlavním objektem
zájmu uskladněné souše. Mám je ve sloupech uzavřených mateří mřížkou dole i
nahoře. Tedy ne včelotěsně. Loni byly po vytočení ponechány nad přepážkou s
malým otvorem včelám k dočištění a odebrány před fumigací. Až na jednu
vyjímku, pár rámků, byly zcela "suché".

Že byl před 5-ti týdny zájem o uskladněné souše opravdu velký, dokládá
zpráva od souseda, který není včelař, ale jeho příbuzní včely mají. Hlásil,
sousede asi se vám rojily včely, je to možné takto brzy? Za včelínem jich
létalo nejmíň tisíc a lezly dovnitř pod střechou.

A proč to píšu? Včera jsem se divil podruhé. Všem včelstvům jsem přidával po
jednom nástavku. Doslova jsem nemohl uvěřit vlastním očím, ve výše zmíněných
rámcích bylo nejen těch cca 250g zavíčkovaných zásob, ale i cca 50g zásob
nazavíčkovaných a nezkvašených. Nechápu to. Vůně je lákala, ale "ponořit" se
do 8-mi nástavků neměly odvahu??? Nebo jen náhodou je mezi prázdnými
nenalezly???
VP

> Je možné, že staré včely co byly účastny slídění napodzim se dožily
> jara a proletu a pokračovaly vtom, co již jednou naučily?

Děkuji za reakci, zní to logicky, ale ne úplně. Do otevření úlů při
prohlídce nebyl o uskladněné souše vůbec žádný zájem. Ani jediná včela. Při
prohlídce létaly kolem desítky včel z minule otevřených úlů a usedaly na
právě prohlíževý plást. Proto jsem zbytek omezil na prohlídku předposleního
plástu (zásoby) a část neotevřel vůbec. Moje úvaha byla, že tyto cizí včely
mohou započít loupež. Stejně reagovaly včely. Velký provoz na česnech,
prolet i ostraha. A poletující včely se začaly zajímat o ty uskladněné
souše. Zda jen do večera, nebo i následující den (dny) nevím, po týdnu byl
opět zájem zcela nulový.

Znovu jsem o tom přemýšlel. Vzpoměl jsem na slova pana Jaroslava
Sedláčka: Zásobní plást do oddělku nesmí být ze skříně. Ten je ničí a z něj
si může brát každý. Musí být ze včel, kterýchkoli. Někde vem zásobní plást
bez včel a dej oddělku. Pokud mají sami málo, dej jim ten ze skříně. Ale ne
oddělku, který ještě není stmelený. (asi to není doslovně přesně, omlouvám
se). Situaci bych tedy shrnul asi takto:
Nebyla snůška, nebo velmi slabá. Včely se zajímaly o vyjmuté plásty. A
následně se zajímaly také o plásty, "které ničí nebyly". Ale zas ne až tak
důkladně, aby našly těch pár gramů medu někde uprostřed a přitom rizkovaly
svůj život v předjaří. Za pár dnů či týdnů budou užitečnější jako létavky na
květech.
Poučení pro mne, dokud není dobrá jarní snůška nelez do včel. Samozřejmě
kromě řešení případného problému.

Suchý studený sklad souší nemám a mít nebudu. Přešel jsem na přepážku
(fólii) s otvorem v rohu mezi plodištěm a vytočenými soušemi. Mám ověřeno,
že lze zimní krmení provádět tak, že cukerný roztok z lahve s prosakovacím
víčkem včely odebírají na stropu a přes souše odnášejí pod přepážku. Vážením
ověřeno, že nad přepážkou neuloží nic. Před fumigací jdou souše do sloupu. V
této době je již nízká teplota a malý letový provoz. Desítky až stovky včel
oklepnu do úlu. Takto ochrání včelstvo před zavíječem až 4 nástavky souší. A
hlavně souše dokonale očistí od zbytku medu, doslova do sucha. Jen v případě
velmi silného včelstva, kdy nad přepážkou sedí tisíce včel, zůstane v
několika souších pár gramů zásob. Příště ponechám takovému včelstvu třetí
prázný nástavek (bez rámků) mezi ty dva, které zůstanou a přepážku (zimovat
ve 3 nástavcích u mne v 600 mnm je nesmysl).
Poučení pro mne, nevím. Pokud jsou uskladněné souše včelám dostupné, tak
se "přesvědčí" že v nich nic není (nebo si to odnesou) a ztratí o ně zájem.
Nebo uzavřít prodyšně a včelotěsně??? A vůně pár gramů medu je bude lákat po
měsíce???

Co se moru týče, dělám co mohu. Například občas rozdám pár oddělků, aby
je nepřivezli z daleka. Úplně se ochránit asi nejde. Už jsem zaznamenal
"listopadovou snůšku". Spory MVP v okolí jsou. Včelstva se pálila někdy před
30-40-ti léty a před pár lety převezená včelstva naštěstí asi do měsíce od
převozu. Předloni opuštěné úly, tam nešly vzít vzorky. Poslední případ
nálezu spor je nadějný, klinika nenalezena a spory v dalším vzorku také
nenalezeny.
VP

Václav Potužník:
Poučení pro mne, dokud není dobrá jarní snůška nelez do včel. Samozřejmě
kromě řešení případného problému.

............

Reakcí jsem chtěl říci, že naučené dělnice hledaly vůni plástů proto, že tuto činnost se naučily. Docela možné je že se ji naučily i stím, že nevylezly z úlu, tz. při přemísťování zásob najaře při rozvoji. Takže logické je, že je hloupost nelézt do včelstev, protože riskuji úhyn vedle zásob nebo při nedostatku vody když vyzimované včelstvo neprohlídnu kvůli dostupnosti zásob po proletu.

Letos jsem dodával do úlů vodu postřikem a včela dokonale bílé krystalické zásoby zpracovala a nevynesla. Projevy slídivosti se také potomto dodání vody zvýšily. Proto to vidím v postupném vývoji událostí že šli po plástové vůni kterou ucítily a přestaly sledovat kvůli lepšímu zdroji.

Hlavní problém vidím v dostupnosti plástové vůně dostupné slídícím včelám někde v nějakém skladu souší v blízkosti stanoviště.

Je nutné také i rozlišovat vůně. Jinak voní dělnici cukerné zásoby, jinak prázdná souš, jinak med, jinak propolis ... Úlová vůně je také odlišná od vůně voštin. Jde o sloučeniny a sloučené sloučeniny vůní. Proto když je doživotně naučená slídilka na plástovou vůni hledá nejprve plástovou vůni ale jakmile neochutná med v plástu, což píšu pro úplnost, tak se zásob v plástech netkne._gp_

Vylupování na jaře je u včel docela běžné a začíná už defakto po prvním proletu. Podle mého názoru včely sice na jaře preferují sběr sladiny v přírodě, ale ta v přírodě často na jaře není nebo není v dostatečném množství a tak včelstva, která už jsou připravená k sbírání sladiny a k rozvoji, hledají jiné zdroje.
V časném jaru,kdy jsou včely ještě slabé a na hoře pod strůpkem, bývají v hodně úlech dole a v blízkosti česna včelami neobsazené a nebráněné zásoby. A ty právě zlodějky vylupují často a prakticky hned od prvního proletu. A včelař to často ani neznamená, pokud se nejdná o vybrání zásob uhynulého včelstva.
V časném jaru hned po proletu takové vylupování dokonce považuji za přínos. Bývá ještě tak zima, že včely nelétají dál než 50 - 100 - 200 metrů a tak vyloupená sladina nejde na jiné stanoviště jiného včelaře, ale přispívá k časnějšímu rozvoji lepších včelstev.
Jinak to je stará známá věc, že se do včel nejde hned po prvním proletu. Pokud to není vysloveně nutné. V té době včelstvo teprve začíná plodovat, část včel dokonce ještě může být v zimním režimu, kdy nepracuje a vyčkává, matka je nevykrmená a hodně pohyblivá, takže může zmizet kdovíkde a celé včelstvo je silně náchylné ke stresu a může se z něho po prohlídce dostávat i několik dnů. Do včel na jaře se chodí až tehdy, když už je včelstvo rozplodováno a má dostatečné množství plodu všeho stáří.

Děkuji Gustovi a Radimovi za podnětné příspěvky.

Plány na změny mám.
Včelotěsný přístavek - vytáčení, sklad a větrolam od západu.
Podávání vody do úlu, zeptám se těch, kteři jej používají:
Zateplené stropem? Lahev obrácená na talířek, kdy po odebrání vody se do
lahve vpustí bublina a přiteče stejný objem vody. Z hygienických důvodu by
měl být "talířek" jen o několik milimetrů větší než hrdlo lahve.
Nebo na principu prosakovacího víčka s málo, například jen třemi otvory?
Zde je, zvláště při téměř prázdné lahvi, nebezpečí, že při změnách teploty
vzduchu v lahvi bude voda vytékat (kapat).
A přidat sůl, ocet, kys. mravenčí, hypermangan, propolis ???
VP